Stačí přijít včas? Omyl. Proč na pohovorech pohoří i ostřílení matadoři a jak tam skutečně zazářit

Po deseti minutách mi to bylo jasné. Seděla jsem v jednací místnosti, vzduch by se dal krájet a mně bylo naprosto zřejmé, že tohle fungovat nebude. Ani omylem. Přesto jsem v sobě tloukla klasického personalistického rváče a v hlavě mi běžel zoufalý vnitřní dialog: „Kousni se. Dej mu ještě prostor. Nesuď předčasně. Buď profesionální, proboha.“ […]